Blog má nějaký podzimní útlum, že? Nebo spíš já? Taky máte? To se to v létě chrlila energie i slova. A přijde podzim, sluníčko vezme roha na druhou stranu zeměkoule, ve tři se sešeří, jak když se stmívá v kině, a je rázem po chrlení. Navíc jsem od vás minule byla poctěna takovou podporou, že svoji zprávu o brázdění proti proudu metabolického času už rozhodně nemám čím trumfnout a můžu to snad jít rovnou zabalit. Přitom mám v hlavě takovou strkanici, jak se tam ta témata k psaní navzájem přetlačují! Jen ta realizace fakt dost vázne…
Takže, jak to máme s tím hřešením? V přechodové fázi Metabolic balance, ve které se právě nacházím, je doporučeno začít hřešit tak jednou týdně. Jde mi to výborně, už jsem v roce 2020.
No, to trochu kecám, ale na pár týdnů dopředu vybráno mám. Samozřejmě, proběhla ta první oslavná sklenička vínka. A hned dva dny na to navazoval sraz z gymplu. Bylo tam velmi inspirativně. Spolužačka Marie byla po destrukci vlastního organismu asi 3 měsíce přesvědčená, že umírá. A pak náhodou zjistila, že to s tou smrtelnou chorobou nebude tak horký, že je ve skutečnosti jenom těhotná. Ve 40, po měsíční známosti to tak úplně nečekala. Zato čekala rovnou dvojčata.
Na dvojčata jsme vůbec plodná třída. Karel zplodil hned dvoje dvojčata za sebou. To je snad proti všem pravidlům pravděpodobnosti, ne? Anna zase byla nejčipernější z nás, takže má dceru, která kdyby byla stejně čiperná jako její maminka, tak by Anna byla babičkou s vnoučetem starším než Mariina dvojčata. Lucie, která si na sraz pětačtyřicátníků odskočila z mateřský a nezdržela se dlouho, protože sehnala hlídání dost narychlo a jela ho včas vysvobodit, zase celý večer žila v přesvědčení, že čile konverzuje s Lenkou, jenže Lenka na sraz vůbec nedorazila a domnělá Lenka byla ve skutečnosti Romana s lehce podobným příjmením. Zkrátka a dobře, k tomu všemu jsem si to vínko prostě dát musela.
Dny 84 a 85
Vtípky stranou: Milí přátelé 45+, děkuju moc ještě jednou za projevenou podporu, opravdu moc potěšila!
Některé odezvy i pobavily, třeba můj spolužák z 1. a 2. třídy Marek mi v reakci na mé metabolické omládnutí napsal: „Je skvělé mít spolužačku, které je 32, v podstatě jsem omládl s tebou! Takže díky, vůbec to nebolelo.“ Sice jsem to oddřela, ale neva, rádo se stalo…
PS: Pokud se chystáte k jakékoli změně, pokud cítíte, že k nějaké nazrál čas, přeju hodně sil a odhodlání. Ta radost za to stojí, držím palce!
PS2: Trochu laboruju s porcemi jídel. Potřebuju, aby byly úplně akorát. Už prý nemám hubnout, Švihák si stěžuje, že už jsem na omak kostnatá. A na případný proces přibírání bych si zase stěžovala já.
PS3: To hřešení ve 3. fázi má svoje pravidla. Takže když poruším pravidla hřešení, tak je to asi hřešení na druhou, ne? Každopádně jedno pravidlo hodlám dodržovat beze zbytku, totiž hřešit bez výčitek!
A na to bych si zahřešila!
Dny 86 – 88
