ÚSKALÍ PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

den 7 – přísná fáze 5/14

To se pořád říká, žijte „tady a teď“. To je sice paráda. Ale když už se rozhodnete jet v MB, bez náhledů do budoucna to nefunguje. Prostě je potřeba to lehce naplánovat. Tak v první řadě nákup, samozřejmě, občas je potřeba něco namočit předem (fazole, že? Nebo i mandle a semínka) a taky je dobrý si to trochu spočítat.

10,00 Krásně jsem si přispala. Je přece neděle, a mám dost času… Aha, ale když teprve teď budu snídat (ovesné vločky podruhé), než tu snídani připravím a sním, oběd mi vychází na 15,30. Tu du du dum.

13,30 Obědvá celá rodina. Kromě mě.

15,00 Načančám si oběd, ještě fotečka. Pak to všechno shrnu do krabičky. Ještě půl hoďky.

15,30 Vezeme syna k autobusu, odjíždí na tábor. Cestou v autě si velice přítomně a vědomě vychutnávám svůj Cottage sýr s pažitkou, zeleninkou a knäckebrotem. Z druhý krabičky zavoní meruňky se skořicí, které mi s láskou nakrájel můj švihák, protože už jsem nestíhala. A ještě kafe v přenosném kelímku. Ten samozřejmě vlastním, protože šetřím přírodu a jednorázové kelímky neberu.

vědomý oběd v autě 😀

16,15 Odmáváno naslepo do autobusu s černými skly. Dcera si přála k večeři hráškovou polévku. (Mmch, je to fakt paráda vařit/připravovat tolik variant, ten jí to a ten zas nejí tamto. Já třeba hrášek ve svém MB plánu nemám. No nic. Navíc mám přesně odvážené, nikterak velké, porce, takže se tady začínají kumulovat zbytky. Naštěstí švihákovi chutná všechno, ale ani on to skoro nestíhá konzumovat. Ale to jsme odbočili, zpátky k hrášku.) Prosim vás, mražený hrášek neměli v Lidlu, Tescu ani ve večerce. Takže zkoušíme Globus. A čučíme! Nejen že tu hrášek mají, mají ho dokonce bezobalově! Stejně jako spoustu další mražené zeleniny, ovoce i knedlíků nebo hranolek. (Těchto dvou položek si všímám samozřejmě jen ze zvědavosti.) Nemáme sice vlastní výbavu, takže stejně trhám zdejší sáček, ale beru hrášku, co se do něj vejde, takže jsem určitě aspoň 2 obaly ušetřila.

20,30 Grilujeme! Dost pozdní večeře, s procházkou a rozfoukáváním ohně se nám to ještě trochu natahuje, takže stoprocentně nestíhám pravidlo nejíst po 21.té h. Říkám, že to je věda. A že je lepší si to trochu propočítat. Pstruh na grilu a grilovaná cuketa a pidirajčátka z vlastní úrody jsou ale naprosto luxusní, asi best večeře!

PS: A propos, k tomu „tady a teď“, vlastně mi docela dlouho trvalo, než jsem pochopila, že to znamená, že se mám opravdu soustředit na to, co dělám. Že když pracuju, tak prostě pracuju, když jsem s dětmi, jsem s nimi i veškerou pozorností a myšlenkami, že když krájím chleba, tak se soustředím na to, že krájím chleba. Když kadím, tak i myšlenkami kadím. A co je teď nejaktuálnější: když jím, tak jím. Je to ale pekelně těžká disciplína. Přemýšlím, co napíšu, do tohohle deníčku, v tom mi přijde SMS od syna z tábora, kolem letí moucha a nějaká další myšlenka… Jak se mám sakra soustředit jen na to, že zrovna pojídám ten skvělý žitný chlebíček?!

PS2: Kozy v praxi. Prej pořád dobrý!

2 Replies to “ÚSKALÍ PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU

  1. To je bomba s tím Glóbusem. A k snídani jsem si teda taky teď dala bílý jogurt 🙂 Co bylo k němu už teda nenapíšu, ale hned se cítíme s Terezkou líp 🙂 Teda je to ale dobrá detektivka to tvoje psaní. Jsem zvědavá, koho (co) zařízneš zítra 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *