Ač prý má hodnotu nového menšího auta, vím absolutně jistě, že na seznamu vánočních přání ho neměl. Přesto se mu nyní dostal pod kůži. Dokonce mu přirůstá k srdci.
To se rozhodlo vypadávat z rytmu zrovna večer před Štědrým dnem. Když už bylo jasné, že vše půjde poladit, byl čas i na černý humor: „Ještěže jsi neumřel,“ spustila maminka na tatínka už druhý den v nemocnici. „Kvůli dětem a vnoučatům. To by si pamatovali celej život, že děda umřel zrovna na Vánoce.“
Tatínek bere situaci s nadhledem a pokorně. Kardiostimulátoru říká ředitel a je rád, že už vše šéfuje. „Hlavně na mě večer u svařáčku myslete vesele,“ nabádal nás na Štědrý den. A my ho poslechli, vděčni za výsledek…
PS1: Ještě jeden člen širší rodiny tráví svátky v nemocnici, posílám sílu a lásku i tam…
PS2: Ani ty horečky jsme neměly na seznamu přání. Dcera zahájila 38tky dva dny před Vánoci, syn přihodil ještě stupeň 25.tého, následovala maminka a pak jsem se přidala i já. Naštěstí ségra odolala a mohla tak zastat většinu nemocničních návštěv i převoz tatínka zase domů, čímž se zdárně tahle srdeční záležitost završila.
PS3: Dcera choří na Vánoce snad každý rok. A to se žádné nákupní horečky neúčastníme… Vzpomínám na jedny Vánoce před pár lety, kdy jsme měli spoustu plánů na hory, lyžování, bruslení i nákupy ve slevách a bacil mě a Šviháka tak připíchl k posteli, že bylo rázem po plánech. Od té doby s nimi šetříme. I tak si uvědomuji, co všechno jsem chtěla přes svátky stihnout! Nepoučitelná. Vážně si zkusím příští rok to totální zklidnění, zazimování, polehávání a pyžamové dny zapojit do programu i bez těch cifer výhružně zářících z displeje digitálního teploměru.
Hodně zdraví!
Musela jsem v tom všem zapomenout si vyfotit štědrovečerní večeři, protože tu fotku prostě hledám v mobilu marně. Ale byl salát od maminky i kapřík. Toto už je božohodová krůta.