Mlok, který moc rád lenoší, nepohne se třeba sedm let! Tak tenhle článek mě v záplavě různých virů, pivních DPH, kandidátů do mediálních rad a dalších příšerností a absurdit zaujal jednoznačně nejvíc a hlavně potěšil. Je to prostě sympaťák, jmenuje se macarát jeskynní, všechno má evidentně na háku, nikam seRead More
„Markét, už si klidně občas můžete dopřát vysokoprocentní čokoládu,“ informovala mě vesele moje poradkyně Jana, když jsem se po třech měsících rozžehnala s přísnou fází stravování podle Metabolic balance.„Fakt? Jakože celou?“ kulím oči.„No…“ zarazí se, protože mi evidentně nechce moc kazit radost. „Viděla bych to sem tam na 2, 3Read More
Ajaj, už zase. „Maminko, ta hlava pořád bolí,“ přerývaně naříká dcera, která leží vedle mě. Ani nepotřebuju teploměr. Stačí se dotknout čela a je mi jasné, že horečka se jí zatím neodbytně drží. „To přejde, prdelko, zkus spinkat,“ konejším ji tuhle noc už po několikáté. Mojí „prdelce“ je 13, užRead More
Ač prý má hodnotu nového menšího auta, vím absolutně jistě, že na seznamu vánočních přání ho neměl. Přesto se mu nyní dostal pod kůži. Dokonce mu přirůstá k srdci. To se rozhodlo vypadávat z rytmu zrovna večer před Štědrým dnem. Když už bylo jasné, že vše půjde poladit, byl časRead More
…svátků, volna i veškerého času… PS: V podstatě všechna písmenka jsou metabolicky přívětivá. Až na to „O“. To je nepoživatelné už několik let. PS2: Protože je to taky důležité, přeji i to poklidné trávení… 😁 PS3: Zvlášť teď o svátcích, že? (Ještěže už jsem mimo přísnou fázi…) PS4: Těším se naRead More
Kostelíček na náklaďáku. Vlastní architektura domu. Hladový sněhulák s plaveckými brýlemi na koni… PS: #syn #hračička Je mu 12 a pořád samý blbinky… PS2: Fakt to drží pohromadě. PS3: A všichni se to bojí jíst. PS4: Jestli se ptáte, jestli to má něco společného s mým jídelníčkem, tak nemá. Snad jen to, žeRead More
Trvalo mi to asi tři měsíce. 563 km, 8 hlavních ostrovů. Řekla bych, že to je fakt skvělý! Tím spíš, že jsem tam v životě nebyla… Prostě můj fitness náramek mi mění život. „To by mě tak mohl nějaký přístroj popohánět,“ odfrkávají kamarádky. Není to tak dávno, co bych si myslelaRead More
Už moc dlouho si říkám, že ta úvodní fotka s letním počasím a jídly z terasy není zrovna synchronní se současným ročním obdobím. Jenže než jsem stačila stvořit koláž fotek s podzimním listím, kaštany, vřesem a dýněmi, tak už je tu advent a fotím jídla s vánoční hvězdou, andílky aRead More
Už malým špuntům jsem se snažila vnutit, že mají jíst zdravě. Co vnutit, pokoušela jsem se o nenásilnou a nevtíravou propagandu formou pohádky. Takhle například proti zdravému stravování původně protestuje v oné pohádce skřítek Kulda: Špenát, salát, brokolice,zelené jsou převelice.Jestli mi je chcete dát,říkám, že je nemám rád. Mrkev, květák,Read More
Můžu prozradit, že se nejedná o infuzi. Klid, ani o onu biologickou odpadní tekutinu… Ale počkejte si, pěkně popořádku. Vydala jsem se s kamarádkami na relaxační víkendový pobyt do wellness resortu, kde je možné se stravovat podle Metabolic balance. Před příjezdem jsem telefonicky zjistila, že v místní restauraci mají naRead More
Svoboda zvenku a taky ve mně.Jestli chci sklenku či svítit ve tmě,hulákat v tichu, odříct džob,odpustit hříchu, dát si stop. Svoboda ve mně a taky zvenčí,nebrat to temně, když je led tenčí.Křičet si v davu, mít svůj hlas,neztrácet hlavu, klíče, čas. Svoboda sobě a taky druhým,prubnout co půjde, dělat coRead More
Blog má nějaký podzimní útlum, že? Nebo spíš já? Taky máte? To se to v létě chrlila energie i slova. A přijde podzim, sluníčko vezme roha na druhou stranu zeměkoule, ve tři se sešeří, jak když se stmívá v kině, a je rázem po chrlení. Navíc jsem od vás minuleRead More
Dva a půl měsíce makačky a dneska sladká sklizeň! Že ale omládnu až takhle, to jsem teda fakt nečekala! Dnes, v 78. den svého metabolického jídelníčku jsem své tělo opět svěřila té báječně chytré váze k bioimpendační analýze. (To děsný slovo mi samozřejmě automaticky uvízlo v paměti. Na rozdíl třebaRead More
Nedávno jsem sem nalila svoji veršovanou Ódu na vodu. A stalo se, že při jejím vzniku mi celkem dost veršů přeteklo a z těchto přebytečných loužiček vznikla jako vedlejší produkt ještě jedna Óda na vodu, tentokrát její ekologická verze. Tak když už takto vyprýštila na povrch, tak jí sem takyRead More
Den 61, stále přísná fáze Zblajzla jsem kompletně celou čokoládu! Jo! S chutí a požitkem! Tála na jazyku! A ta vůně! Mňam… Rozplývám se přesně do chvíle, než si s hrůzou uvědomuju, že jedu v Metabolic balance plánu. Cukr! Sakra! Jak jsem jen mohla zapomenout! Budím se s lehkou panikouRead More
DEN 57-58 Jsem opět v tísni časové, ale mám pocit, že na blogu by to mělo žít, jak ve sklenici s kváskem, takže zase zdravím aspoň telegraficky. Prosím vás, tak já se tady skoro dva měsíce snažím, nechám ze sebe vysublimovat 8 kg špeků a pak stejně na fotce vypadámRead More
Den 54-56 Já pořád ze zvyku nosím stahovací punčocháče, ale včera jsem je fakt měla nechat doma. Jednak už brzy dostanou výpověď pro nadbytečnost a taky bylo v sále pekelné horko. A to jsme jenom seděly. Vydaly jsme se na Stardance s mamkou a ségrou, taková normální sestavička. Já jsemRead More
DEN 50 – 53 Vyšvihli jsme se se Švihákem do gala a vydali se na koncert. Musíme totiž kromě těla krmit samozřejmě také ducha. Přivítala jsem, že gumička u mých společenských šatů už se mi v pase tolik nezadrhává o špek, což má velkou výhodu v tom, že nemusím věčněRead More
DEN 47-49 S podzimem na mě jde chlada hlad.Z chladu se zbavuju rýmy,z hladu zas rýmuju rýmy… DALŠÍ ÓDA Už jsem zas v opěvném módu,sedím, lokám, skládám Ódu. Té, co velí všemu zrodu,co je svatá pro přírodu.Dělá dobře tělu, plodu.Co lejem ji do záchodu.Však už víte, myslím vodu. Nechci džusRead More
Den 44-46 Měla jsem pocit, že už jsem totálně otrlá. Že když jsem se svými MB pravidly v přísné fázi přestála restaurace, oslavy, švédské stoly, „kafe“ s kamarádkou bez kafe, i vinobraní bez vína, tak už mě přece nemůže jen tak něco rozhodit. Ale je fakt, že účast na kurzuRead More
Den 41-43 O víkendu jsem po delší době sekala trávu. To by člověk nevěřil, jaké se na malém městském pozemečku dají podat výkony. Výsledná bilance za dopolední ježdění se sekačkou:6 311 kroků4,22 km v nohách54 aktivních minut1 upravená zahrádka2 přeseknuté kabelyZatímco první čtyři statistické údaje potěšily, ten poslední už oRead More
Den 38-40 Hrnu se přes půl Prahy na speciální nákup. A nemám peněženku! Do kelu! K tomuhle nemilému zjištění docházím až těsně před cílem. To jsem tedy vážně perspektivní zákaznice. Naštěstí je majitelkou obchůdku moje kamarádka (možná vůbec ta nejvyzáblejší), takže mi nákup dá na sekeru. Zuzka nějak mojí momentálníRead More
Den 36-37, takypřísná fáze Včera jsem byla na terapii! Některé věci dobře víme, ale stejně, když je někdo v příhodný moment zformuluje, plácneme se do čela a řekneme si: No jo, vlastně! Přesně takový AHA-moment jsem měla, když Simona Babčáková před časem na svojí přednášce mluvila o tom, že niternýRead More
Den 33-35, takypřísná fázeTak mi to nejen kecá, ale i hrnu veršíky. Co ještě přijde?! Co je to tady za ten ruch?Proč proboha hned tolik křiku?Jó, hulákám si juchy juch,že v pase mám už zhublý pruh,stravou a trochou tělocviku. Teď teda žádnej bludnej kruh,mám jasně danou politiku,dopřávám svýmu tělu sluch,pořádnýRead More
Den 30-32, takypřísná fáze Ááá, přijel Jiří s chlebem. Ne ne, tentokrát ne z Rohlíku! „Mám v troubě ten žitný experiment, zítra ti ho hodím, jo?“ pípla mi večer smska od kamaráda. „Tý jo, zrovna mi došel. A na Rohlíku je vyprodanej. Ty jsi hustej!“ odpovídám okamžitě. Jirka si totiž doma peče chlebaRead More
Den 28-29, taky přísná fáze „Ty ale trpíš,“ dívá se na mě soustrastně tatínek. „Hlavně, aby sis nějak nerozhodila organismus,“ strachuje se zase maminka. A já přitom netrpím. A organismus si naopak hýčkám a ladím. I když je pravda, že to moje zdravé stravování může jako utrpení zvenku vypadat. MenuRead More
Den 25-27, takypřísná fáze Sleduje mě na každém kroku. V pátek jsem kvůli němu dokonce šla z pošty pořádnou oklikou. Posílá mi obdivné zprávy na mobil. Když mi zbývá ke splnění úkolu už jen kousek, radostně mě povzbuzuje. Když dosáhnu cíle, upřímně se raduje. Hlídá dokonce i můj spánek, ví,Read More
Den 22–24, taky přísná fáze V úterý jsem se vykodrcala na lekci jógy. Po dvouměsíčních prázdninách! „Jo, jo, jo, jó,“ hulákaly jedna přes druhou veškeré buňky mého mírně odlehčeného těla už při prvním kontaktu s jógamatkou. „To je dost, že jsi nás sem zase vytáhla,“ vrněly si, byť s vyčítavým podtónem. Vždycky bylaRead More
den 21 – takypřísná fáze 5/? Přemnožily se nám octomilky. Já mám zvířátka ráda a nejsem nepřející. Takže ať si klidně pořádají celorepublikovou session u nás. U nás, na zahradě, na kompostu. Ale ať mi pokud možno nemigrujou do kuchyně. Já vím, už je venku frišno a velká zásoba ovoce,Read More
den 18 – takypřísná fáze 2/? Máme tady bilanci za prvních 16 dní, (dvou přípravných a 14 přísné fáze). Od metabolické Janičky z Království duše mám několik dobrých a několik horších zpráv. Tak nejdřív ty dobré: Omládla jsem o 5 let! Alespoň to tvrdí ta zázračná váha, která umí vyplivnout dataRead More
den 16 – přísná fáze 14/14 Ou, dneska jsem teda lehce trpěla. Švihák má narozeniny, a tak se jde do restaurace! Jo, jsem odhodlaná to zvládnout i se svým handicapem v podobě silně omezené škály konzumovatelných jídel. Mám to perfektně promyšlený. K večeři mám mít podle svého metabolického plánu mozzarellu s rajčetem, toRead More
den 15 – přísná fáze 13/14 „Připrav si prosím tě na zítra penál. Taky bílou košili a dlouhý kalhoty, už se má ochladit,“ nabádám vpředvečer prvního školního dne svého synka. „Mamiiii, já mám úplně prázdnej penál,“ stěžuje si ráno a nakráčí si do obýváku v modrym tričku a džínových kraťasech. Šmankote,Read More
den 12 – přísná fáze 10/14 Jo, normálně tady slzim. Ti moji pacholíčci si věcí úplně moc nevážej. (V nákupech věcí se nevyžíváme a rozhodně se snažíme, aby sloužily co nejdýl, a máme na krku celkem slušnou hypotéku, zároveň ale v podstatě k narozkám či vánocům dostanou, co si přejou.) A támhle někdeRead More
den 11 – přísná fáze 9/14 Dneska na to dlabu, pardon. Tak jen fotečky. A jeden fórek, kterej na mě vybaf na webu. Pobavil, chi 8,00 snídaně – vločky 13,30 oběd – mořské plody na salátku 19,00 večeře – čočková polívka, takhle by ty luštěniny šly, s fazolema se zatím nekámoším
den 10 – přísná fáze 8/14 Já si teda subjektivně myslim, že už jsem opravdu trochu odpuchla. Jo, po deseti dnech! Normálně mám tričko, který už jsem nenosila, protože se mi v něm značil špek. Ten pochopitelně nezmizel, ale už se vejde pod to tričko. 8,00 Nastrouhat si do mlíka s vločkamiRead More
den 9 – přísná fáze 7/14 Fičím do zdravé výživy pro další žitňák. Přihazuju asi 4 krabičky směsí koření Sonnentor. Je boží. Čistý byliny, žádný srajdy, krásně voní i vypadá. Sypu si to teď prakticky na všechno, když nemůžu žádný dochucovadla. To prosím píšu z vlastní vůle, ne proto, že byRead More
den 8 – přísná fáze 6/14 „TAK CO, TY MOJE ŠTÍHLÁ BLOGERKO?“ Když mě touhle větou uvítá po ránu ten můj Švihák, tlemim se asi pět minut. Moc dobře ví, že nejsem ani štíhlá, ani blogerka. Ale budu! Obojí! Švihák naráží na to, že jsem se mu svěřila, že tenRead More
den 7 – přísná fáze 5/14 To se pořád říká, žijte „tady a teď“. To je sice paráda. Ale když už se rozhodnete jet v MB, bez náhledů do budoucna to nefunguje. Prostě je potřeba to lehce naplánovat. Tak v první řadě nákup, samozřejmě, občas je potřeba něco namočit předem (fazole, že?Read More
den 6 – přísná fáze 4/14 Program MB ztratil jednoho fanouška. Mého manžela. „Ukaž, sáhnu si, než mi to zmizí úplně,“ zajíždí mi ráno pod noční košili. „Takhle jsem si to teda nepředstavoval.“ No, já po pravdě taky ne. První na řadě má jít pneumoška! Ale kecala bych, taky jeRead More
den 5 – přísná fáze 3/14 Ó jé, takže je po zajetém časovém plánu. Děti nestíhají příměsťák, házím je autem s 20 min zpožděním. Takže paráda, snídám v 10h. 10,00 Od večera namočené mandle a slunečnicová semínka. Mixnout je nemůžu, mám ten rozflákanej mixér, nevadí, nasekaný mi stejně možná jedou víc. NastrouhanéRead More
den 4 – přísná fáze 2/14 Kdykoli si nakrájím zeleninu nebo ovoce na talíř, všichni z rodiny se mi na to sletí jak mouchy. Nedám, trvám si na svém lakomě. Mám to totiž přesně odvážený! Takže ponaučení: Všechno, co krájím sobě, nakrájet taky ostatním. Paráda, možná by děti do sebe mohlyRead More
den 3 – přísná fáze 1/14 Nezářím. Zatím teda fakt ne. Nechce se mi vůbec vstávat. No co, nekladu na sebe přehnané nároky, mám na záření koneckonců ještě celý den. 7,30 Tak pečlivě jsem si připravila jídelníček na celý týden. Excelentní excelová tabulka, pěkně vybarvená a rozepsaná do nejmenšího detailu.Read More
den 2 – očistná fáze 2/2 Trochu se děsím, aby cestou autem nezafungovala Glauberova sůl. Dneska ráno totiž zase odvážím děti na příměstský tábor. Zkouším si to do detailu nepředstavovat a jdu radši chystat snídani. 7,30 Zase ta poloplná sklenička. To už známe. 8,30 Obsah útrob se naštěstí nedere ven.Read More
den 1 – očistná fáze 1/2 Tak už mi to nastává. Budím se plna odhodlání a vzrušení. Já se snad těším nebo co. První dva dny se má tělo čistit a chystat na změnu. To bude asi vostrý. 7,30 – 8,00 Hurá na první jídlo dneška. Mám mít poloviční porciRead More
Když jsem byla úplně malá, přesně takhle jsem si říkala. Jo. „Makyka já, stará bába“. Já si to pochopitelně přímo nepamatuju, ale rodiče mi tak občas říkají do dneška. Vlastně si myslím, že to pojmenování svědčí o mých tehdejších až geniálních věšteckých schopnostech. A co si budeme povídat, moje dávnýRead More
