Den 61, stále přísná fáze
Zblajzla jsem kompletně celou čokoládu! Jo! S chutí a požitkem! Tála na jazyku! A ta vůně! Mňam… Rozplývám se přesně do chvíle, než si s hrůzou uvědomuju, že jedu v Metabolic balance plánu. Cukr! Sakra! Jak jsem jen mohla zapomenout!
Budím se s lehkou panikou a zrychleným dechem. Ufff. „Zdálo se mi, že jsem sežrala celou čokoládu!“ prozrazuju později rodině. „Takže noční můra,“ pronese suše dcera. Jo, přesně tak! Nebyl to sladký sen. Tedy původně byl, ale nepěkně mi zhořkl.
A je mi úplně jasné, kde se zrodil. Den před tím jsme totiž v rámci výjezdu do zahraničí navštívili holandský skanzen s větrnými mlýny a především – malou čokoládovnou. Ofenzíva proslulého holandského kakaa byla nelítostná. Slastná vůně nás mámila doslova na každém kroku a ani ten krutý severní vítr pohánějící větrné mlýny ji neodvál pryč. Spíš bych řekla, že ji cíleně rozfoukával přímo před naše čichové ústrojí. Ostatní pochopitelně neodolali. A já jsem si teda o tom nechala aspoň zdát…
Holandská kakaová laboratoř a její outputy…
Zjišťuju, že v hřešících nočních můrách rozhodně nejsem sama. „Dneska se mi zdálo, že jsem snědl hamburger a hranolky. Ten chvilkový pocit selhání po probuzení není nic příjemného,“ svěřuje se mladý muž ve FB skupince dobrovolných metaboliků. Jiná paní virtuálně vyluxovala vlastní ledničku a další rovnou celou cukrárnu. Prý se tomu říká „suché obžerství“. Krása. A prý se to tak v prvních týdnech či měsících po změně jídelníčku stává a je to vlastně ideální si dobrotu ve snu užít, a přitom ve skutečnosti nehřešit. No nevim teda. Jakože vlk se nažere a koza ani nevyleze z chlívku? Spíš se vlk nenažere, a ještě se cítí provinile… Chudák vlk.
PS1: Přeci jen ten cukr začali u nás doma omezovat aspoň o fous všichni. Dcera si vyhlašuje nesladké dny, Švihák zmáknul výzvu dokonce celých 14 dní bez cukru! A pak si ani nekoupil za odměnu pikslu nutely, jak vyhrožoval…
PS2: Pokud sledujete příběh zviřátka z lednice, mám bohužel značně neurčité zprávy. Zdá se, že lehce skomírá. Pokud už teda není po něm. Ale to bych prý cítila. Tak taky nevim.
PS3: Ale víte, co je mi vážně divný? Že se mi ještě nezdálo o sedmičce vychlazeného rulandského! Suché opilství, to by teprve byla pořádná noční můra.
Menu – den 61