DEN 47-49
S podzimem na mě jde chlad
a hlad.
Z chladu se zbavuju rýmy,
z hladu zas rýmuju rýmy…
DALŠÍ ÓDA
Už jsem zas v opěvném módu,
sedím, lokám, skládám Ódu.
Té, co velí všemu zrodu,
co je svatá pro přírodu.
Dělá dobře tělu, plodu.
Co lejem ji do záchodu.
Však už víte, myslím vodu.
Nechci džus a ani sodu.
Spoléhám se na výhodu,
že nezpůsobí žádnou škodu,
když si dám jen čistou vodu,
co pak skončí v močovodu.
Když dospěju k tomu bodu,
že podléhám chutí svodu,
na šlehačku, na jahodu,
na vinný sklep, na hospodu…
Cucám vodu, cucám vodu, cucám vodu.
Den 47, 48 a 49