Den 25-27, takypřísná fáze
Sleduje mě na každém kroku. V pátek jsem kvůli němu dokonce šla z pošty pořádnou oklikou. Posílá mi obdivné zprávy na mobil. Když mi zbývá ke splnění úkolu už jen kousek, radostně mě povzbuzuje. Když dosáhnu cíle, upřímně se raduje. Hlídá dokonce i můj spánek, ví, kdy jsem v noci byla neklidná a kdy jsem se naopak propadla do sladké fáze NREM. Ví toho vlastně mnohem víc. Víc, než jsem vůbec schopná pojmout.
Je růžový. Můj fitness náramek. Tak už ho mám taky…
Dokud náramky obkružovaly zápěstí jen zbytku mé rodiny, byla jsem tak trochu out a nemohla přispět do každodenní bouřlivé debaty na téma: Kolik máš kroků? Vždycky jsem svůj denní výkon odhadovala podle toho, komu jsem ten den nejčastěji kráčela po boku. Teď už je všechno jinak. Už mám při dosažení 10 tisíce kroků vlastní diodovou oslavičku!
Růžový krasavec se v pohodě kamarádí i s dalšími náramky…
Za odměnu jsem na něj složila krátkou ódu:
Je růžový, což se mi k věku hodí.
Všechno ví, zejména, jak to chodí.
Ukazuje se, že mám oproti ostatním trochu výhodu. Dost kroků „najdu“ doma v kuchyni. Ráno, poledne, večer, mezi špajzem, ledničkou, dřezem, myčkou a sporákem celkem snadno nechodíte dálkové pochody.
Den 25 – denní menu
Zvířecí okénko: Dneska jsem začala den podměrečnou porcí, papoušek mi totiž užral slunečnicový semínka z mojí snídaně.
Papoušek Hujda mě ochuzuje o část snídaně a želvy jsou na povinné odtučňovací procházce
Druhé zvířecí okénko: Zjistili jsme, že Harry nám nepěkně nakynul. Jeho objemná stehna neforemně přetékají ven z krunýře. Takže bacha, ode dneška jsme v téhle domácnosti na dietě dva. Já a vodní želva Harry. Taky jsme mu naordinovali víc pohybu, takže měl povinnou procházku po zahradě. Už jenom doufám, že nebude potřebovat vlastní fitness náramek.
Den 26
PS: Pokud sledujete můj vztah s fazolemi, říkám na rovinu, že mě štvou čím dál víc. Jsou to mrchy recidivistky, zase dělají obstrukce. Tentokrát si v lednici v načaté plechovce začaly žít vlastním, podotýkám dost nevoňavým, životem. Málem fičely z jídelníčku. Nakonec jsem teda vyměkla a koupila si novou plechovku, no. Vařit se je už ale rozhodně nepokouším. Nechce někdo jeden celý a jeden skoro celý balíček fazolí?
PS2: Musím pádit. Můj růžový přítel mi právě poslal zprávu, že už moc dlouho sedím a že mi chybí 1500 kroků do naší společné světélkující oslavy. Nemůžu ho přece zklamat. Pa.
Den 27