SKLERÓZA A KOHOUTEK, FINIŠ V ZÁŘÍ A ODMĚNA

Den 38-40

Hrnu se přes půl Prahy na speciální nákup. A nemám peněženku! Do kelu! K tomuhle nemilému zjištění docházím až těsně před cílem. To jsem tedy vážně perspektivní zákaznice. Naštěstí je majitelkou obchůdku moje kamarádka (možná vůbec ta nejvyzáblejší), takže mi nákup dá na sekeru. Zuzka nějak mojí momentální insolvenci vysvětlí svojí elektronické pokladně a já hned z domova lepím dluh přes účet.

Ale teda obecně doporučuju na nákupy spíš peněženky nosit. Je to o dost praktičtější. No, a tenhle bezobalový obchůdek Kohoutek ve dvoře – bezobalový obchod v Kobylisích, ten můžu doporučit obzvlášť. Vybavená vlastními nádobami (ty jsem kupodivu nezapomněla) pořizuju stáčený gel na praní, prostředek na nádobí, tekuté mýdlo i pár přírodních drobností k vlastnímu rozmazlování. Krása. A eko. V tom jsem s Grétou zajedno, že by nebylo úplně od věci tuhle planetu udržet v jakžtakž obyvatelném módu, když už teda jinou nemáme. Zuzka taky adoptovala ty dva pytlíky fazolí, který mi už nějakou dobu smutnily ve špajzu. Ty teda byly v obalu, ještě mám rezervy.

Á, další vyzáblá. Ta má ještě ke všemu ten pekáč buchet na břiše. (viz příspěvek – Den 2) Přišla taky do Kohoutka, tak jsme se rovnou vyblejskly všechny. „Všude se tvářím jako debil, dej mi místo ksichtu logo prodejny,“ napsala mi, když jsem jí fotky poslala. Tak jo teda. Ale stejně myslim, že bez toho loga je to lepší. A můžu odpřisáhnout, že Petra se umí tvářit i docela normálně.

Jsem ráda, že jsem ten nákup u Zuzky v obchůdku stihla ještě v září. Devátý měsíc je prý totiž ideální na dokončení naplánovaných úkolů. To říkám brzo, co? Tak pardon, ale aspoň v tom třeba nebudu sama, kdo bude zítra ještě před půlnocí chrtit resty. I když už teď je jasný, že všechno stejně nemůžu stihnout ani omylem. Naštěstí tu je ještě jeden deadline pro opozdilce a prokrastinátory, a to do konce roku. Uf.

Menu, den 38

PS: Eko gel na praní používám už roky. Buď ten stáčený anebo si ho kuchtím doma z mýdla a sody. Švihák má aspoň co vyprávět na stand-upech. Že prý vařím eko prací prášek místo večeře a podobný nesmysly. Někdy mu ho asi neservíruju…

Menu, den 39

PS2: Když už jsme u Šviháka… „Dnes se odměň,“ pravila moje motivační tabulka. Tabulka čokolády to asi nebude. „Pojď do ložnice, kotě, a já tě odměním,“ navrhuje promptně Švihák. „Ty chceš mít zase hlavní roli v mým blogu!“ osočuju ho. „Já se mám odměnit, ne ty mě.“ Takže je to jasný, že jo? Věnuju si květinu!

Menu, den 40

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *