den 4 – přísná fáze 2/14
Kdykoli si nakrájím zeleninu nebo ovoce na talíř, všichni z rodiny se mi na to sletí jak mouchy. Nedám, trvám si na svém lakomě. Mám to totiž přesně odvážený! Takže ponaučení: Všechno, co krájím sobě, nakrájet taky ostatním. Paráda, možná by děti do sebe mohly dostat víc vitamínů.
7,30 Začínám se zajíždět. Snídaně – bílý jogurt s borůvkami. Jako to granko by to fakt vylepšilo. Ale což.
Zlepšovák, dělám si čárky, kolikátou vodu mám.
13,00 Oběd s mužem na terase. Losos mňam. Meloun mňam.
15,30 Neříkám, že nemám vůbec hlad nebo chuť. Ještě před pár dny bych si touhle dobou dala kafíčko a spráskla „něco dobrýho“. Ale že bych měla nějaký návaly hladu, nebo neovladatelný chutě, to se naštěstí fakt neděje.
18,30 Klasický Caprese, to můžu.
PS: Svůj jídelníček jsem zkonzultovala se ženou, která se výživou také zabývá a jejíchž rad si vážím. A tak mě moc nepotěšilo, že z něj nebyla odvázaná. Nelíbí se jí některé kombinace, zejména zeleniny s ovocem. Jj, našla jsem články, které ji nedoporučují, ovoce potřebuje k trávení jiný enzymy než zelenina atd. Jenže jak to tak bývá, těch teorií je mraky a dost často si odporují. Našla jsem i článek od Margit Slimákové, která říká, že kombinovat všechno se vším není žádný problém, tělo není chlap a umí dělat víc věcí naráz. Takže v tomto případě hlasuju pro Margit, protože když už jsem se do toho sakra dala, tak to nevzdám. Myslím, že jsem před tím dávala tělu rozhodně horší kombinace. MB je v téhle fázi jen o základních potravinách, žádný cukry, žádná pšeničná mouka, žádné průmyslově zpracované potraviny, tudíž žádná éčka, žádné prázdné kalorie, jenom základní potraviny v jednoduchých úpravách. Tělo myslim říká, že JO.