SMUTNÁ OMELETA A MNOHO SMUTNÝCH TRIČEK

den 10 – přísná fáze 8/14

Já si teda subjektivně myslim, že už jsem opravdu trochu odpuchla. Jo, po deseti dnech! Normálně mám tričko, který už jsem nenosila, protože se mi v něm značil špek. Ten pochopitelně nezmizel, ale už se vejde pod to tričko.

8,00 Nastrouhat si do mlíka s vločkami broskev místo jablka bylo totální šlápnutí vedle. Dost se přemáhám, abych to do sebe nasoukala.

13,30 Oběd se Švihákem. Celkem na MB profituje. Má větší porce a poněkud nesrovnatelně víc chleba (koukněte na ty odkrojky, ty jsou z mých plátků, chm), ale jinak papá zdravě se mnou. Losos je stejně nejchutnější. Já vím, že jíst mořský ryby taky zrovna není pro planetu terno. Ale prej pro moje tělo aktuálně jo. Dneska jsem v Lidlu objevila lososa s certifikací, tak aspoň tak…

Mám i fotku bez nožiček, ale přišlo mi to docela vtipný 🙂

19,00 Zkouším „ztracená vejce“. Nevim, co mě to popadlo, asi aby to na fotce vypadalo krásně, nebo co. Studuju návody na netu, jeden zaručenej tvrdí, že se má vajíčko nejdřív vyklopit do octa, aby bílek držel pohromadě. Tak prosim vás, to fakt nedělejte. Vejce je pak odporně octovatý, zatraceně nedobrý ztracený vejce. Příště si dám normálka zase omeletu a peču na experimenty.

PS: Moje dcera si na svojí omeletce vytvořila z kečupu a mrkve obličejík. Jenže ten se tvářil tak dojemně, že ho pak odmítala sníst. Se picnu.

PS2: Všechna trička se ještě bohužel z návratu do šatníku těšit nemůžou. Jsou taky smutný. To je dojemnej večer.

A takhle se to fotí :-)) (V tom tričku, co už celkem schová špekouna.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *